Deník - čtvrtek

Už žádné šťávy z pomeranče
i kdyby byly z eko-ranče!

Pomalu bloumám po kuchyni,
co všechno ten plod nezasviní.

Naštěstí ušetřil jsem síly!

Když jsme se ráno probudili,
díky mému novému triku,
peřina byla bez faldíků.

Pravda, že musí hlídat se to.

Střídání poloh? Kdepak. Veto!

Trochu mě z toho bolí záda,

sprcha to spraví. Dobrá rada.

Též mě dnes zhora osvítilo.

Denně se holit – marné dílo,
ženy se neholí, jak víme,
jak ony tím čas ušetříme.

Zbytečné se mi také jeví,
(je třeba od zrn dělit plevy),
pro každé jídlo – jiný talíř.
S vodou tak šetřím každý halíř.

A stejně pes, je jenom zvíře,
granule po mně do talíře,
do zbytků, nejsem egoista
a ejhle - nádoba je čistá!

Jen ať se na mě kdo chce zlobí,

Nebudu myčka na nádobí.

I tak se cítím tak ňák bídně.

A vysávat je jednou týdně,
ať tady nejsem za nazdárky!

K obědu, k večeři mám párky.