Deník - sobota

Večer se svlíkat – zbytečnosti.

Řeknu vám moudro lidé prostí:
spát v hadrech není vůbec jiný.
Navíc můžu spát bez peřiny.

Pes nadrobil! To bude fuška.

Tak jsem ho seřval, nejsem služka,
se snídaní se nepospíchá.

Nic co se vaří, maže, míchá.

A oběd rovnou nad sporákem.

Veškeré mytí beru hákem,
olíznout prsty, jde to krásně.

Jen … začaly mě bolet dásně.

Tělo si žádá vitamíny.

Kurděje že by? Pitominy,

trochu myslím na Amundsena,
když tu mi náhle volá žena.

Jak se prý mám a jak to šlape.

Že je mi smutno? Že to chápe,
a zda jsem psovi koupil žrádlo.

A umyl okna. Vypral prádlo.

A že nemám hlas jako vždycky.

Začínal jsem být hysterický,
a proto zavěsil jsem hbitě.
A smutně kouk na bordel v bytě.