Ivánek a Nastěnka

Ivánek a Nastěnka

Copak, copak hochu milý,

že jsi teskně zasmušilý?

Co bych ti dědo vysvětloval,

já se zkrátka zamiloval.

Jak Horymír či rytíř na bílém koni,

saň nebo draka skolil bych pro ni.

Tak jako Bivoj v tom dávném čase,

holýma rukama skolil bych prase.

Snad po týdnu, či kratší době

zasmušilý byl Ivánek sobě.

Copak Ivánku, zas ta láska?

Ptá se vnuka babička.

Už ne babi, už ji nemiluji,

bere mi ve školce autíčka!