Kavárenský ruch

Nad šálkem kávy
netečně koukám
z okna kavárny
jež má vchod
z rušné ulice
za oknem mrholí
a kapky se zapletají
do drátů trolejí
každou chvíli
zaburácí tramvaj
a zacinká výstražný zvonek
jenž k smrti vyděsí holuby

barevné deštníky kolemjdoucích
si vzájemně podávají ruce
ale nemohou se obejmout
prsty krůpějí kreslí
po oroseném skle
než sklouznou k jejímu rámu

Zbytek nedopité kávy
se potácí
na dně hrnečku
a trpělivě čeká
na hebkou ruku servírky
až jí odnese
u pultu během platby
se do sebe zaklesly dva úsměvy,
jak v říjnu jelení parohy