Vítr
Vítr
Větříčku...
s lístky stromů si jemně pohráváš
a já pak slyším jejich hlasy,
když do parku večer se zatouláš,
milencům proplétáš se mezi vlasy
rostliny ve tvém rytmu se kolébají,
ptákům čechráš jejich peříčka,
lidé tvých vlastností využívají,
když nad zemí krouží v záři sluníčka
černé mraky na obloze rozháníš,
ať smutek na duši nám nesedá,
vytoužené osvěžení nám přinášíš,
když žhavé léto už vydržet se nedá
poslem mnou vybrán jsi tedy byl,
abys i korunami stromů se prodíral,
hlavně abys sen ode mě jednomu dopravil
a v něm o mé lásce mu vypravoval.
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Přiletěl větřík
z teplých krajin
přináši píseň vzdálenou,
však těm co umí naslouchat,
zdá se ta píseň líbeznou.
Umíš naslouchat přírodě a hezky o ni píšeš.
05.06.2007 12:59:00 | frany73
fantazie nema hranic
to jsem poznal ve tvych rýmech
díky za ně a k tomu klaníc
těším se na další chvíle...
R.
02.06.2007 07:34:00 | Bean
duj větře duj
a potěš korunu mou
zlehka mé lístky osahuj..
ať plné lásky jsou...
31.05.2007 12:54:00 | Bean
Hezké a milé vyznání po jarním vánku posíláš.
Snad se nezatoulá.
S pěknými rýmy básnička,hezky se čte.
29.05.2007 19:46:00 | s.e.n
