Po snaze nejpřijde pravda

Anotace: Tuhle básničku jsem psala ve stavu totální krize. Psala jsem jí 14.6. a je zase pro Martínka, jestli si to přečteš, tak budeš vědět, proč zmiňuji ten datum...

Co dělat, když srdce změnilo se v led?
Co dělat, kdy srdce je jak zeď?
Nemohu si pomoci, já miluji Tě stále.
Nemohu si pomoci, vím, že mám na mále.
Nemiluješ mě. Dnes řekl jsi to.
Co jsi chtěl zažít místo -
toho, co bylo, co je a bude.
Možná jsi chtěl lásku, teď a všude.
Proč Ti mám furt opakovat,
já ráda Tě stále mám.
Snad nemusím opakovat,
láska není levný krám.

Ty jsi nezažil ten cit vroucí.
To se lehce problém soudí,
když nejsi zdejší...
Nevyslechl's to, co jsem chtěla,
nesnažil ses pochopit.
Možná jenom zapomenout,
nesnažit se dovtípit.

Proč je láska, proč je slepá?
Proč nám neukáže tvář?
Miluji Tě, to je pravda,
moje láska... temná zář...