Příběh dvou lidí, co se měli rádi

Anotace: ...

Stál jsem,
mával jsem,
kapesníkem,
utíral si slzy,
odjížděla,
za devatero hory,
za devatero řeky,
za sluncem,
padajícím za obzor,
stál jsem,
letní vánek,
hrál si s košilí,
zelené pruhy tančící ve vzduchu,
její oči,
/hluboké jak studny,
ukrývající lásku/
leskly se ve zlatých paprscích,
a pak zmizeli,
/za zatáčkou/,
odešla zase,
...jako vždy...
zasly hvězdy,
uhasl měsíc,
mizela kometa,
zvěstující štěstí...

naštěstí jsem věděl,
že až slunce zase vynese,
svou zlatou hřívu na nebe,
vrátí se ke mně,
tanečnice,
a budeme pokračovat v příběhu,
dvou lidí, co se měli rádi...