Návštěvnost
Mluvíme beze slova - a já nevím proč....
Mluvíme beze slova - a já nevím proč....
Tvé kukadla čokoládové tikají.
po mém těle kam se jim zamane,
ale nikdy s mýma očima se nesetkají.
Připadá mi to divné, záhadné.
Někdy se na mě díváš a já se náhodně otočím,
Tvůj pohled sklouzne a ty se začervenáš.
Ale stejně - když Ti pohlédnu do očí.
Uhnu tak též, jako by to byl rituál náš.
Připadá mi, jako bysme se sami sebe báli,
vždyť sotva "čau" si řekneme.
A navíc - jako by ses vyhýbal mi,
kdykoli, kdy se potkáme.
Ani žádnou zášť či nesympatii k sobě necítíme,
dokonce každý den se vídáme.
Tak jaký je problém náš?
Mluvíme beze slova, bez pohnutí.
Jen naše oči si za pusu povídají...
po mém těle kam se jim zamane,
ale nikdy s mýma očima se nesetkají.
Připadá mi to divné, záhadné.
Někdy se na mě díváš a já se náhodně otočím,
Tvůj pohled sklouzne a ty se začervenáš.
Ale stejně - když Ti pohlédnu do očí.
Uhnu tak též, jako by to byl rituál náš.
Připadá mi, jako bysme se sami sebe báli,
vždyť sotva "čau" si řekneme.
A navíc - jako by ses vyhýbal mi,
kdykoli, kdy se potkáme.
Ani žádnou zášť či nesympatii k sobě necítíme,
dokonce každý den se vídáme.
Tak jaký je problém náš?
Mluvíme beze slova, bez pohnutí.
Jen naše oči si za pusu povídají...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Možná to je jen stříbrný vítr, co rozcuchal vám vlasy a je tu jako předzvěst, že přijdou jiné časy, kdy dívkám k hraní panenky už nestačí a proto za nocích s chlapci skotačí. Pokud je tan věk cos uvedla správný tak klidně veršuj, ale panenky zatím nezahazuj.
19.06.2007 14:41:00 | J.Švihovský