Běž cestou necestou
a dívej se kolem sebe,
já půjdu vedle tebe...
Tady je tolik kouzelných
míst a zákoutí...
Znám jenom některé
z těch maličkých
drobných kvítků
u cesty...
Je tolik záhybů duše,
kde se sejít můžem
a zase přijít k rozcestí...
Znám jenom pár jmen
kterým můžu věřit,
dělit se s nimi o štěstí...
Potom se od jejich polibků
vzňala louka
a shořely všechny vzpomínky
na zimu
v jeho poznámkovém bloku.
Pojď se mnou../jiní jdou vedle mne../
s tebou opírám se loktem o nebe...
S pohledem tvých moudrých očí,
všechna má trápení končí...
S každým pohlazením tvých promoklých křídel,
mé utichlé srdce zase láskou jančí..
22.06.2007 12:30:00 | Žqáry
Člověče, tebe mám asi vážně nejraděj...
... ale probůh, nikomu to tu neříkej! 'o)
22.06.2007 11:29:00 | Hesiona-Essylt