Jak modré hory za soumraku,
za které chodí slunce spát,
jak louka plná vlčích máků,
jak nedobytný malý hrad,
jak něžná křídla ptáků,
co do neznáma odletí,
jak bílé haldy mraků,
bylo tvé první objetí...
Slova vhodně ložená se skládají stejně snadno jako koks. Ten se i dobře nabírá. Je však velmi cenný a tedy i drahý - v Tvém podání.
03.08.2007 13:29:00 | umělec2
Jůů, to je fakt moc pěkný.. takovýhle styl básniček se mi hoodně líbí. Fakt super! :)
22.07.2007 14:18:00 | -Jojo-
moc se mi už nechce psát, po tom co si čtu tvoje básničky - myslím že na ně nemám.
Ne nadarmo jsem psal: že moje básničky jsou duchem maličký!
07.07.2007 01:37:00 | blue
..to první mě už neoslní
jak láska začla rezivět,
však vděčný jsem i za poslední
s vírou, že není naposled..
***
Jiří senior
03.07.2007 19:59:00 | j.c.
Krásná, ale mám takový neodbytný pocit, že zrovna vy byste to zvládl líp =O)
03.07.2007 15:32:00 | Elvien
Nakoukla jsem a chválím. U této básně, která
je hezká a rytmická, mne zaujala i ta kompoziční
stavba,jak ubývá slov a slabik, když se blíží
happy end.
03.07.2007 15:25:00 | Beáta
... voní daleko ...
... až sem do mých dnů
... její aroma cítím z vašich srdcí ... ať vám stále kvete
03.07.2007 10:57:00 | Marcella
Něha sálající,
tvé paže objímající,
kouzlo chvíle probíhající,
vášen našich těl do běla rozpalující...
Slova zlomená,
sníh a květy všude...
myslím,že to láska bude...:o)
03.07.2007 09:27:00 | Žqáry
nádherné......................když chvěje se zem a my můžeme jen vědět - s úsměvem, že ten třesk je tu kvůli nám,ale nahlas to radši nepřiznám :-)
03.07.2007 09:23:00 | Verena