Pocit ...

Anotace: Snad každý ho už zažil, a jestli ne, tak to nebude trvat dlouho a přijde ... Není to nic moc, jako všechny moje básně, ale píšu, pže to ze sebe potřebuju dostat ...

Myslel jsem, že ten pocit znám,
ale ne, byl to pouhý klam.

Slyšel jsem o něm ze všech stran
a přišel ke mně nepozván.
Bylo to jak věčný sen,
jen nekonečný dlouhý vjem.

Bojím se, hroutí se mi svět,
strachuji se slov a vět.

Přesně jak mi říkali,
že při něm takto strádali,
i já při něm strádal jsem,
přišel k srdci, ke mně, sem!

Zžírá mě, stahuje mi dech,
jak v těch nejhorších černých snech.

Snad zprvu jsem to možná chtěl,
vždyť mi ladnou píseň pěl,
slova sladká mluvíval
a v náručí mě kolíbal!

Bodá mě níž a níž,
to bolí, Bože, víš?

Píseň však už jinak zní,
zhořklo slovo poslední
a v náručí trny jsou,
co mou duši vedví rvou.

Už necítím bolest svou,
andělé mě k sobě zvou?

Ten pocit se zas ukryje
avšak uvnitř zraňuje.
Jak k netvoru patří kráska,
tak k životu patří ........ ZKLAMÁNÍ