Omluva

Omluva

Anotace: Snaha omluvit se za největší zradu v mojem životě.Nepsala sem to já,ale můj kamarád!

Teď žijě v sám sebou způsobené křeči,
vždyť je navždy v jeho srdci,
a teď před ní klečí.
Omlouva se za to co nejde omluvit,
chci ji zpět,chce s ní mluvit.
Chce ji vidět,chce jí držet v náručí,
chce s ní být pořád jako dřív,chce at se s nimi znovu život zatočí.
Ať už to dopane jakkoliv už nedovolí ani sám sobě na ni pomyslet,
nechce jí už nikdy takhle zranit.
Proč jen byl tak hloupý a uvědomuje si to až teď?
Jde to vůbec jinak?
V hlavě už nemá změť,ale je nanejvíc pozdě.
Může si za to sám jestli můžu počítat,
tak až do konce života si to bude vyčítat.
Teď ví,jako ho měla ráda a jak mu věřila
a udělal by teď cokoliv,
ale je to zrada té,která ho láskou opila.
Bude na ni stále myslet i když si řekl že nebude,
je to ona pro kterou by udělal všechno na světě
a tuhle nicotu bude sám se sebou sdílet.
Teď vidí že jen ona je to pro něj nejcenější
a on to nevzdá,
stále se bude snažit a stále se pokouší...
Autor mist, 03.08.2007
Přečteno 346x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ty a tvůj kamarád píšete hezky, dokážete pěkně vyjádřit, co máte na mysli, ale zkuste se trochu mrknout na slabiky a rytmus, některé pasáže vám vycházejí vážně pěkně, ale některé naopak celkem kolísají a to kazí celkový dojem básně...Zkuste si přečíst jiné rýmované básně, co tu jsou a trochu si z nich odvodit, jak rytmus vypadá a jak ho docílit, najděte ten svůj, který vám bude vyhovovat nejvíce...Věřím, že vám to půjde lehce a pak je dotáhnete k naprosté dokonalosti...přeji hodně úspěchů...:))

06.08.2007 09:08:00 | Nemůžu zapomenout

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí