Když měla jsem tě u sebe,
neuvědomovala jsem si to,
když nemám tě tady,
najednou bolí to...
Proč jen nevěděla jsem
to tenkrát,
ty přál sis to ode mě
slyšet mockrát...
Ale já nemohla ti své srdce otevřít,
nešlo to, najednou jsi pryč
a i kdybych chtěla,
už ti to nemůžu říct.
Je příliš pozdě
a já ztratila od tvého srdce klíč...
krása, jako všechny tvoje básně...nádherně vyjádřený to, že si nevážíme toho co máme...úžasný..
08.08.2007 10:12:00 | Nemůžu zapomenout
Možná to je jen fráze ale nikdy není pozdě. Musíme doufat. Hodně sil přeji!
07.08.2007 20:18:00 | blue