Bezmoc, ta mě polila,
bolest mě vždycky věznila.
Nenašla jsem klíč od té klece,
ale vím co to je přece.
Láska, klíč ke mříži,
štěstí mi cestu nezkříží.
Toulám se po světě,
v žaláři uvězněna,
o radu prosím tě,
vědmo překouzelná.
Mám se klíči vydat na proti,
ale kdo jej nosí na hrudi??
Ve vězení z bolesti na cestu se dám,
radou od vědmy raději nepohrdám.
Snad naleznu ten spravný klíč
a špatné chvíle budou navždy pryč.
Tak promiň bez ironie-nedalo se to číst
18.08.2007 15:35:00 | Jsem ten kdo jsem
To snad nemyslíš vážně, já to naopak cítím pozitivně a pokorně vyjadřující pocity mladého člověka a toho si velmi cením.
09.11.2012 14:38:11 | carodejka
Kirsten... Mila Kirsten přemyslela jsem , kde se to ve Tvem mladem srdicku vzalo,basnicka je moc hezka emotivni, pis ma mila a ver ze ani ja nejsem dokonala, pis a ukaz ze jsi dobra!
18.08.2007 12:43:00 | carodejka
Jsi jedna z mála osob, díky kterým se vracím k psaní... Miluji to, že to ze sebe dostanu a díky básním s chladnou hlavou.... to dokáži přijmout...
04.11.2012 02:32:34 | Kirsten
Lucius.... ironie nade vse co? zkus to prepsat aby to bylo na sto driv nez budes ironicky nula mi nevadi ale ta ionie.., fakt krasa:)
18.08.2007 10:09:00 | Kirsten
Nádhera za 0%
18.08.2007 09:58:00 | Jsem ten kdo jsem