Život nepočká

Anotace: Rozpustilé dovádění aneb: "Žít nudně a s povzdechem znamená nebýti člověkem!"

Líbivé zvuky chválení lásky
hladí a líbají, čechrají vlásky.
Šeptají, slibují, různými jazyky.
Tiše naslouchej, teď není čas na vzlyky.

Vzrušené výdechy hřejivé blízkosti,
prstíky hýbou se vášnivou rychlostí.
Dotknou se na tváři, jazyka, za uchem,
Stisknou a povolí za každým povzdechem.

Skřípání života, sténání radostí,
jenom teď nemysli, nehledej starostí.
Každý den v životě milion hloupostí,
ne však zde, když život tě pohostí.

Mlaskavé polibky, vášnivé objetí,
jaképak ohledy, mladické pojetí!
V hlavě si poneseš ty krásné momenty,
na které pomyslíš při pádu komety.

Věčnost se nehalí věčností noci.
Pozdržet, zastavit? Není v tvé moci!
Ráno nepočká, nezvaná návštěva,
po boku dospává, láska a nádhera.

Žij šťastně a plně, neber si servítky!
Nestyď se za rozkoš šedesát devítky!
Jen nikdy neodlož, nepověs na provázku,
že k tomu musíš mít především lásku!