Paprsky hvězd se na skle lámou
nebeský páv svůj vějíř otvírá
Do listů vítr vlét
tma se k zemi snáší
V křečích se zmítá svět
jak jen rozkoš v těle umí se chvět
Jak vzduch houpou se nahoru a dolů
spoutáni pláčem,prosbami a slastí
Z plic vydechují
dech vůně všech
mileneckých hnízd
Rozlévá čas své nepřeberno pěn
v kolébce slunce rozhoupané
Výkřik větru,ozvěna do snů
zabarvená
Tak s tohle básní budu nejspíš usínat, pač se už chystám do postele. Hezký večer přeji.
16.09.2007 23:04:00 | NikitaNikaT.
..jak to říct; ta tvoje je upečená mnohem krásněji...áách
opravdu krásná...
03.09.2007 18:29:00 | Rybí_kost
toz ty to ale vedes..
ozveno drava..
az sem mi z toho páf
zamotala hlava..
musím se přiznat, taktéž mívám rojení
(představ a obrazků)
když se blíží bylo či bude spojení
(je čas na láskůůůů .o)
03.09.2007 13:29:00 | Bean