Němý výkřik

Noc ztěžka uzamkla mi víčka
a naplnila srdce kamením
znejistila kroky
zkusila to s vábením
...
...stojím
stojím na místě
myšlenky v uzlíčku
nic nevím jistě
to
prozatím

slyším jen čas
padat v kapkách kaluží
zkřehly mi dlaně
už ti nic nedlužím

přesto bych chtěla
ta pouta stále mít
že to skončilo
nechci pochopit
...
chvějící tvář
zdvihnu k nebesům
jak na oltář
na zemi pokleknu
natáhnu ruce
neviděna
taková je
má
touha
němá
.
.
.