Když mračna roztrhne se na kusy
a tobě zbývá pár sekund,
rozhodnout se
mezi životem
a smrtí.
Smýt růž ze tvých rtů
nebo políbit Tě jedovatým polibkem,
oba umíme snít,
ale ty miluješ den
a já noc.
Tak opět doufám,
až zavřu víčka
a uvidím tě,
jak se v mém snu procházíš,
v mém obětí.
A už nikdy víc nechci zažít východ slunce.
líbí se mi, myslím, že pokud by ses ještě trochu víc otevřela, že bys psala krásný věci...čistá dušičko...měj se
09.10.2007 20:45:00 | christiana včera neusnula