Anděl

Anděl

Anotace: no, nic vám k tomu nebudu psát prostě si to přečtěte

Miluji, když spíš
jen se na tě dívám.
Miluji, když spíš,
pořád se usmívám
ikdyž v srdci bol a žal mě svírá
ochabuje pomalu moje víra –
v nás. Mám tě pořád ráda
Nejspíš se to nezmění.
Měla jsem dát pozor,
bylo to znamení.
Toho, že lásky ubývá
ne však ze strany moji.
Můj jsi byl v noci,
ve dne jsi byl její. Ale…
Proč jsi to udělal?
Proč jsi jinou hladil?
Proč sis jí na kolena posadil?
Proč jsi jí líbal a mě sis nevšímal? Ksakru
Stála jsem tam u zdi
zády oprěná.
Nemohla jsem dýchat,
byla jsem jak zmražená.
Chtělo se mi umřít,
BYLO MI ZLE….
Do očí se mi derou slzy
proč tě to nechalo klidným?
Neviděl jsi mně, byl jsi zaslepen – láskou.
Je mi z toho blbě,
Proč to tak dopadlo?
Co není ve mně
a k ní tě to přitáhlo?
Asi nemá cenu brečet,
stejně to neoceníš…
Sedíš na lavičce
a s ní mně podvádíš.
Je mi smutno
po všem co bylo.
Je mi těžko při pomyšlení na to,
co by být mělo…
Jen my tři napořád…
Byl to od tebe strašně hnusný podraz.
Co teď sama dělat mám
s tvým synem v břiše?
Co zbývá mi za řešení?
….
Koukám do propasti
tam dole je řešení
Klid….
Ticho….
Tma…
Nikdo mně nehledá…
Jen anděl snes se zamnou,
ruku svou mi podává.
Vstaň a pojď semnou bude ti fajn…
Vytáhla jsem ruku k němu…
a šla…
Cítím se lehce, nic mně netrápí…
Vidím vše světle a krásně..
Už nic mně nebolí…
Miluji, ale už se netrápím.
Lítám nad městem,
nad naším domem.
V pokoji je světlo a on v něm.
Klečí u postele a něco svírá.
V jeho očích se rodí slzy
a padají k srdci.
Co se mu stalo? Ptám se sama sebe.
A náhle to slyším, volá mně..
Já jsem za oknem, a on mně nevidí…
Jen pláče a tiše šeptá :
Proč jsi to udělala?
Proč jsi tam skočila?
Proč jsi naše dítě jen tak zabila?
Zkazil jsem to,
proč?
Proč jsem tě jen podvedl?
Kdybych tohle věděl,
za ruku bych ji neved…
Nechci být už s jinou,
vím,že čas už nevrátím.
Budu muset zapomenout
stejně to nepujde,
Vidím tvůj stín.
Vidím tě všude.
Sedíš u mě na posteli
a tváříš se šťastně,
Proč jsem byl tak pitomý a zahnul ti s jinou?
Proč jsem si neuvědomil,
Že dělám kravinu?
Ty jsi teď odešla do věčné krajiny…
Jsi v nebi a je z tebe anděl…
Cítím to, jsi semnou a já jsem sám…
Užírám se vzpomínkami a je mi smutno.
Cítím se vinen, za pusto v duši mé…
Nemůžu dýchat
svírá se mi srdce
bolestí…
……umírám
umírá má duše…
je to horší než smrt
…smrt mé lásky…
...už nežiju… naplno…
ani na půl… chci zemřít…
Autor janiolek, 17.09.2007
Přečteno 440x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je to velmi poutavé a zaujalo mě to. Sice mi pak přišlo, že báseň se ztrácí do neznáma, ale jinak moc pěkné!

17.09.2007 19:54:00 | Ishtar

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí