Podzim v kraji
Podzim v kraji
Před venkovkým kostelíkem
tam říčka tiše protéká,
provázeni špačků křikem,
na jaře to bývá zvykem,
my, příchozí zdaleka
při absenci zpovědníků
za nehybnou berem kliku
Kdo zazvoní - já či ty ?
U venkovského kostelíka
stříškou most je zakrytý
a věž zdobená šindelem
Tam historie obrazem
o lásku si srdce říká....
Rozvlnil se sukně lem
Zmizí sen než se nadějem?
Venkovský kostelík svírá
pevný oblouk gotický
Pevnější je naše víra
když touhy srdcí výkřiky
spojují teď naše dlaně
Úsměv jara dýchá na ně...
To objetí je navždycky?
...
Přešel čas, je podzim v kraji
říčka, most a špačků křik,
smutně šindele se ptají
proč jen já a kostelík...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Buď rád, že v tom kostelíku,
můžeš ještě vzít za kliku,
lidé jsou ve víře padlí,
buď rád, že ji neukradli...
23.09.2007 21:32:00 | zzlatý
s tím lesem... je inspirující, jen s sebou skoro nikdy nemám tužku a ...v hlavě průvan...
tahle je tak zvláštně smutná... nebo spíš jenom melancholická?....prostě podzimní...
19.09.2007 22:06:00 | Trdlo
znáš mě, tedy styl a názor a tvůj styl psaní, ... tahle je opravdu moc pěkná a líbí se mi!
19.09.2007 15:53:00 | ni.va
Hezký příběh lásky,leč krátké
jak zvonění zvonů v kostelíku.
Líbí se mi forma básně a verš.
17.09.2007 22:27:00 | s.e.n
..sen ve spáncích..
..v konečcích prstů..
..vzdouvá se a klesá..
..spolu se vzpomínkou..
..a s nadcházející.. paní Zimou.. :-)))
17.09.2007 22:04:00 | isisleo
