Anotace: ..
Nezamilovat,
říkal jsem,
když ses mi choulila v náručí.
Prosím,
to nesmíš udělat
vlnou jsem
(Řeknu velkou lež?)
„Já neumím milovat.“
Slzy smutku
tvé štěstí rozmočí.
Přišla jsi.
Mé dlaně bloudí tvou krajinou
chvějící se oba láskou,
rozkoší.
Nemyslíme na nic
jiného, jinou
Jen se mnou to první slovo
ještě zápasí.
Nezamilovat.
Milujeme se s něžností,
láskou,
radostí.
Šeptám slova …
kouzelná
stáváš se vlnou,
jsme jí
jednou, jedinou.
Ach, lásko ….
oba dva.
Pročpak nezamilovat?Být si blízko, pomilovat se a nezamilovat? Jde milovat hodně nebo málo? Ten můj pořád, že měl obavy abch se nezbláznila do něj moc, teď už to neříká, teď už v tom lítá taky:-)
02.11.2007 13:43:00 | simsa
Nezamilovat!!
Tisíckrát může
ten tvůj rozkaz znít...
však srdce udělá si
vždy to, co bude chtít...
;o)
09.10.2007 20:15:00 | Cecilka
ach jo... nezamilovat.
zamilovat. a milovat. v tom je život.
líbí se mi. je v ní cosi křehce krásného,
a v té melancholii a smutku přece nadějného
02.10.2007 15:30:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
...zajímavě zamilované ...jo nojo no láska přichází ve vlnách ...některý tě i smetou ...a pak začínat znova je někdy nelehké ...
...taky je zajímavé,že tu není moc komentářů ...čím to ...
24.09.2007 20:50:00 | WhiteSkull