Mému človíčkovi...

Potkal jsem človíčka jen tak náhodou,
Její krásné slovíčka číší dobrou náladou.
Ona je jak víla z kapradí a mechu,
Její velká síla je v lásce a v dechu.

Její hebké paže a smysluplné tělo,
Je to těžké baže něco by to chtělo.
Říci jak záleží mi na ni,
Dát lásku a mé srdce v dlani.

Srdce jež láskou hoří,
Láskou a něhou
Jak vlnobití cizokrajných moří,
Bych se miloval človíčku s tebou.

Má vášeň a obdiv vzhlíží k tobě,
Bezpečí a klid
Cítím se jak malé robě.
Tak přísahám jí i sobě.

Človíčku jenž mi lásku dáváš,
Moc děkuji,
Mou ženou se pomalu stáváš
A proto tě miluji.

Můj život ti dávám svůj celičký
Své srdce i žal
Své svobody se vzdávám
Ve prospěch svůj i mé Zdeničky.

Jak jen říci jak vyjádřit to mám?
Jež lásku k tobě zvící ti rád dám,
Jsi zlato a slunce svit
Za ženu tě chci mít.

Snad touto básničkou
Mé city k tobě doplují
Jsi pro mě silné pouto
A proto tě miluji.