Déšť stéká mi za krk
a kapky studí mě na tvářičce
sedím tu v tvém "fotbalovém počasí"
sama...sama na naší lavičce
Někomu se může zdát
že něco je u nás špatně
já však vím - nemusím se bát
je nám spolu stále krásně
Takový ten pocit
že uvnitř sebe cítím klid
že mám vyrovnanou dušičku
že mě konečně baví žít...
Tak se teď cítím
i když mi voda stíny rozmazala
v srdci teplo tvé lásky
kterou jsem si tak drze od tebe vzala
A i kdyby vše skončilo
a já tu s tebou už nikdy nebyla
vyryla jsem do stromu dvě L
aby se mi důvěra v tebe vrátila
Sama na lavičce
se zvláštním pocitem
neznám ho však -
- že bych snad konečně byla...
... doopravdy šťastná? :)