Ztrácejí se v prachu

Schoulená, objímám vlastní kolena,
žalem skličující, nikoliv vzpřímena.
Odevzdávám se bolavé jistotě,
že stest následuje další dny po Tobě.
A oči zelenou dají těm ..

Slzám tvaru hrachu,
co ztrácejí se v prachu,
a díky tomu tlaku,
chvěji se dál v strachu.

Okovy spoutaná se smutkem,
s nezdravým, vlastním úsudkem..
propadám se do samé temnoty,
kde jediný je pocit jistoty ..
že..

Slzy tvaru hrachu,
ztratí se zas v prachu,
a díky tomu tlaku,
chvět se budu v strachu ..

Ještě pár týdnů to potrvá ..