Doušek Tebe na věky

Anotace: báseň

Doušek Tebe na věky

Doušek Tebe,
něhy, dotyku, světla a tmy
Pokušení a zlosti, potom všechny pomsty a všechny
skvosty světa schovám do své dlaně a zahodím.
Meč na rameni si necení ten kdo ví,
jak chutná doušek Tebe

Sám beze strachu do očí se Ti dívám
Moje lásko
Moje moře radosti
Moje trápení
Můj živote
Zabij mě, miluj mě, opusť mě,
jen mě ve svém srdci měj, leč nikomu ho PROSÍM nedávej
protože já jsem ten, co stojí před tebou a miluje Tě.
Já jsem ten, co věky věků putuje z Tebe do Mně, už tisíce let

Já jsem byl Tebou, Ty jsi byla mnou,
jako král, jako šašek, jako skřet co podpaloval králům hranice

Jako Dante už stovky let

Jako Orfeus svoji Ofélii

Pán noci nás poblouznil
Pán noci nás povozil ve svém kočáře
tam a zpět a doufal, že nenajdeme cestu k lásce zpět.

V jeho moci, v temné noci naše srdce bral
a ďáblovi ho půjčoval, ale jen do svítání.

Protože ráno se láska stává věrnou,
laskavou Pucciniho Toscou, ženou, mužem,
životem a sluncem, zlatým pískem,
Tvou a mou realitou.

Tebou
Mnou
Tebou
Tmou
Mnou
Něhou
Snem
Tvým polibkem
Mým dotykem
Tvým Teplem
Mým třesem
Mým objetím
Tvým pláčem
V mém náručí
Plakej, já nic nevidím
Plakej u mě, já nic neslyším
Plakej lásko dlouho
Jsem s Tebou

Už máme klid
Já už spím, Ty budeš za chvíli.
Ještě mě políbíš, pohladíš mě a přitulíš se ke mě.
Tak vypadá Bože moje moře radosti, moře lásky
Bože, toto jsem nechtěl
Bože odpusť mi.

Že jsem ji tolik miloval……

napsal Megalo když byl moc sám ...