Anotace: ...ona ví...J.senior
Víš, lásko, dokud jem byl mlád
jak slůvka šeptat znal jsem, mile,
teď, k stáru, prost již muže vnad
jen básně píšu pošetilé
co marně vkládám do obálky
a z kamínků Ti skládám hrad
když postávám u vaší branky
že k tváři rty snad přiložil bych
Zaskočen nenadálým divem,
jak dětský zrak když spatří sníh,
vzplane jas v oku zádumčivém
To průsvitné se vlní krajky...
Pak zní hlas pěvců vandrovních
veršem, nevhodném pro čítanky
13.10.2007 23:06:00 ni.va
to jsi skutečně napsal moc pěkně,
snad si to ta pravá přečte včas
když básník, at nevypadáš zasmušile
až posleš jí ten láskyplný vzkaz
11.10.2007 05:59:00 s.e.n
Ač třeba stár jsi
Tvé srdce stále láskou bije,
nač budeš před brankou postávat.
Jen vejdi a šeptej slůvka pošetilé,
až srdce její bude plát
a touhu svou již neukryje.
Zas šťasten budeš jako dítě
co uvidělo první sníh,
láskou když sladkou nakrmí Tě
a přiznáš si,že máš ji rád.
10.10.2007 18:01:00 uživatel smazán
podzimní rozkvétání... jo, to je ono...
10.10.2007 17:01:00 no
…z kamínků hrad..?
Já vzdušný měla
Vítr v něm písničky mi hrál
Jen jemu patřila jsem celá
když u vchodu sám postával…
Na slůvka něžná čekala jsem
co vánek nosíval mi večer
Jen oči zavřela jsem zlehka
u nohou mých on opět klečel...
10.10.2007 15:46:00 Cecilka
Víš, pane, čas nám dává znát,
že odnáší (i nahodile)
leccos z našich kladů a vad...
však vždy nám ještě mnohé zbyde...
Píšeme třeba veršovánky...
o tom, co každý z nás by rád,
proti proudu veslujem zpátky
a cit... necháme zazpívat...
Proč taky ne, vždyť ty zpívánky
si každý může notovat
a rád...
:o)
10.10.2007 11:11:00 Lota
...ta je nádherná...jsi jako něžný Romeo...na konci listopadu...ne, na začátku října...
10.10.2007 10:03:00 no
Nevím...ale je krásná...ta tvoje básnička¨...doufám, že ti můj komentář neublíží :-)