Všude je tma,
však jiskřička mi svitla,
jak opuštěná kra,
ta pravá možná přišla.
Samota jak krutý dravec,
již možná nebudu sám,
ona její nesmlouvavý lovec
a já ve vánku štěstí vlám.
Tvůj pohled milý,
nevinný,jak ranní letní mlhy,
přitom jak útok laviny,
jak hebké pohlazení vlny.