Všehotón dvou minut ticha
objímá sametovým tajemnem
plné truhlice Tebe
Tebe se světlem úsměvu
s bohatstvím větru a myšlenkou na něhu
i nočního přízraku
bájných iluzí hovoru
velký mág a čaroděj času
poddal se osudu
horkou rukou drží
pár nitek
zmrazeného štěstí.
košatý pěkně je Tvůj jazyk. A představy neotřelé.Dobře se čtou, je ale těžké dívat se Tvýma očima.Musí se u toho myslet :-)
05.11.2007 17:23:00 | simsa
do truhlice, co je Ti na míru
při nočním přízraku či dešti
přidám myšlenku a iluze nové,
světlo úsměvu a růži z papíru
i Tvoje šaty sametové...
pak zmrazené roztaje štěští
***
J.s.
29.10.2007 22:18:00 | j.c.