opuštěná
opuštěná
Anotace: Vymýšlela jsem to s očima zajitejma slzama, a rychle, takze pro vas asi nic moc...
Stojím uprostřed ulice.
Zlomená,
zraněná,
opuštěná
zklamaná.
Všichni někam jdou.
Spěchají,
utíkají
a nevšímají si světa kolem sebe.
Mozek pracuje na plné obrátky,
jen proto aby proběhl
nádech,
výdech,
pravá
levá.
Nádech.
Mrknout.
A krom ruchu ulice
slyším z daleka:
"Jsi skvělá,
pamatuj si to."
Co je mi to platné,
byla radši
nudná,
škaredá
/to stejně jsem/
hloupá
/k tomu v některých věcehc nemám daleko/
tlustá
/tomu se taky blížím/
ale abych mohla být s Tebou?
Ale ozývá se hrdost:
"Nedolízej,
chtěl to tak!"
A tak bojuje rozum
proti srdci...
Ten boj
který je na světě
od té doby
co lidstvo samo.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk13.01.2008 19:21:00 Radiii
jsi skvela, a na to mysli. taky to posloucham v tyhle souvislosti casto:D jednou pro nekoho nebudes jenom skvela, ale i ta prava.
12.01.2008 22:17:00 Jahudkka
Není to tak špatné. Opuštění jsme každý někdy, pamatuji si jak jsem se cítila jako ty ikdyž z jiných důvodů - miloval mě ale neuměl žít a dělal blbosti tak jsem s ním nemohla být, ale když jsem šla domů tak jsem plakala a nějaká dívka úplně cizí mě zastavila a ptala se co mi je, jestli nechci pomoct, řekla jsem že ne a že děkuji a dodnes si to pamatuji, je to 10let, pamatuji si to že i v dnešním uspěchaném světě si někdo najde čas si všimnout bolesti druhého :O)Tak vidíš docela tvá báseň vyprovokovala k dlouhému vyjádření :O)
Návštěvnost
