Anotace: Původně napsáno v latině pro Liter přeloženo do češtiny, abyste z toho taky něco měli... Pro mojí jedinou Vílu, která už pochopila...
Kam Víla odchází,
když prameny řek pomalu utichaj.
Kam Víla odchází,
když nikde jí neuvítaj?
Kam jde a kam míří,
když rozumu je zbavená.
A kdo se s její láskou smíří,
když vidí jak je znavená?
Přeskočí potok a přeběhne sráz,
dobíhám jí, však někdo zvládne to snáz.
Kalich vína po nocích popíjí
a netuší, že rudá krev pomalu zabíjí.
Teď možná, možná jen nechce žít,
ale což nevidí, nevidí ty, kteří o Víle musí snít?
Nevidí údolí slz, které roním,
radši hodila mé srdce koním...
03.02.2008 17:39:00 NikitaNikaT.
Velmi emoční básenka, velmi mě zaujala, skvěle napsaný obsah. Já bych ale lásku za koně nevymněnila. Snad možná někdy v brzském mládí, ale dnes už ne, neb si myslím, že jsem zcela poznala její význam ...