Anotace: Původně napsáno v latině pro Liter přeloženo do češtiny, abyste z toho taky něco měli... Pro mojí jedinou Vílu, která už pochopila...
Kam Víla odchází,
když prameny řek pomalu utichaj.
Kam Víla odchází,
když nikde jí neuvítaj?
Kam jde a kam míří,
když rozumu je zbavená.
A kdo se s její láskou smíří,
když vidí jak je znavená?
Přeskočí potok a přeběhne sráz,
dobíhám jí, však někdo zvládne to snáz.
Kalich vína po nocích popíjí
a netuší, že rudá krev pomalu zabíjí.
Teď možná, možná jen nechce žít,
ale což nevidí, nevidí ty, kteří o Víle musí snít?
Nevidí údolí slz, které roním,
radši hodila mé srdce koním...
Velmi emoční básenka, velmi mě zaujala, skvěle napsaný obsah. Já bych ale lásku za koně nevymněnila. Snad možná někdy v brzském mládí, ale dnes už ne, neb si myslím, že jsem zcela poznala její význam ...
03.02.2008 17:39:00 | NikitaNikaT.