Dospělost

Anotace: Marně se snažíme zastavit čas a čekáme, že bude všechno stejné jako během sladkého zamilování. A když není, tak zkoušíme čas vrátit zpátky.

Měníme se, vzdalujeme se,
jsem jiná jenom já?
Kam jsi mi zmizela představo náctiletých?
Bezstarostné hraní se životem se nám vytratilo mezi prsty.
Vláčí nás poplašené spřežení odpovědnosti a ohledů.
Vybledla vzpomínka na bláznivé štěstí,
zůstala relativně příjemná současnost.
Můžeme se vrátit nebo hledáš svou ztracenou představu?
Každodennost je vrahem našich duší,
a příliš svědomití se v ní samotní ztratí.
Myslíš, že jsi to ustál, že jsi stejný?

Možná máš víc síly odolat nárazu,
možná méně svědomitosti plnit úkoly,
možná více fantazie v každodennosti,
možná více odvahy bouřit se,
ale jen sobectví zůstává stejné.
Kdepak jsi?
Ušlapal jsi mne, nechal jsi mne samotnou
nebo co hledáš mají jen náctiletí?