třpytivou stezkou
line se oblohou
svou poutí nebeskou
kam lidé nemohou
ta všude přítomná
andělská záře
z nadějí utkaná
vidina tvojí tváře
svými křídly objímá
mou duši v smutných časech
s klidným šepotem slíbává
strach co uvízl na rtech
ta cesta co je tebou
říká že jen iluze je čas
navždy ponesu si sebou
doteky tvých řas
* * *