Hodiny odbíjí
do srdce mráz,
Se samotou v očích
zabiješ nás,
Zahubíš jednu z největších krás!
Pokradmu, potají
do duše se vdírá,
Blokuje myšlenky,
Hruď slzou svírá,
Můj dech na tvých rtech
pomalu umírá...
Z naších snů zbyla velká černá díra..
S melodií hlučnou,
srdcervoucně dál
odcházíš pryč,
a něco sis vzal..
Po dotycích tvých,
už zůstal jen žal,
Tak pročs to tehdy dělal,
pročs mi lásku dal?