Děsivě nebezpečně jsme si na sebe zvykli…
Moje nesmělé doteky
při seznámení,tehdy...
a to, jak si mi je vracel.
Pokaždé si věděl, co potřebuji,
a po čem toužím,
na co myslím…aniž bych to vyslovila.
Cítila jsem konečky prstů
Tvůj tep.
To jak čekáš…naprosto můj.
Tak jedinečné spojení…
A teď je konec.
Najednou.
Nechápu, co se stalo.
Ale prý je to neodvratné…
Už nikdy Tě neuvidím.
Doufám, že snad, někdy,
na sběrném dvoře,
v oddělení elektrospotřebičů…ale ne,
to bych nevydržela !
Ten nový prý bude výkonnější, rychlejší,
s lepší grafikou…a novou klávesnicí..
aspoň, že mi nechali mou červenou blikající myšku.
Tak jo.
Utírám slzy, a jdu zálohovat.
PS: Ale jak přežiju bez Literu, to teda nevím.
A já už smutním za další ztracenou duši. :-) Ještě teď se uculuju sama sobě.
30.04.2008 14:31:00 | Čarokrásná dívka od vedle
vhuuu... doufám, že se s tím novým brzo rychle skamarádíte, lépe: navážete trvalý a pevný vztah... a že vás tu spolu ještě dlouho (a často) uvidím(e)...
jinak - jak se patří: upřímnou soustrast; stát se toto mé "lepší polovině mozku", tak chodím měsíc v černém
28.04.2008 23:12:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Cha!To je dobrý!Už jsem zase začínal oplakávat další ztracenou lásku a ono... :)
28.04.2008 17:33:00 | Alan Black
Gratuluji, dokonale jsi vypekla nejen mě...on jak už je člověk u Tebe zvyklý :-) Skvělá pointa!
27.04.2008 21:18:00 | Chancer
...taky jsem to málem zblajzla i s navijákem...ale fakt je, že kdyby mě ten můj miláček opustil a šel do sběrného dvora, jakože asi se to brzy stane (((:-(((
27.04.2008 18:03:00 | Lota