Klopýtám...
Klopýtám...
Klopýtám za Tebou
má lásko..
Klopýtám a hledám
Tvoji vůni..
Co mámí..
Se kterou padám
do hlubokých tůní..
Do tůní citů svých..
Do tepla touhy..
Oči své otáčím
ke svitu luny..
Jen ta ví..
Co znamená,
když řeknu miluji..
Jen ta nahlédne,
co v tichu maluji..
I ranní svit mlčí
ač ví..
Že
krásnou lásku skrývám..
Že
v jeho dlaních snívám..
Že
šťastná jsem, když..
..na něho se dívám..
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
...od těch očí co otáčím , to klidně může být i
samostatná báseň ...Je to všechno tak nádherně předimenzované tím , co všechno ta Luna musí stihnout a nebo vědět , že čtenář pochopí , že vlastně ta prvotní
část básně je vlastně úvod k něčemu většímu , co právě začíná těmi neopakovatelnými slovy ...od těch očí...
Moc je pěkná a mi se líbí Jirka
02.05.2008 17:44:00 | kavec
Je to pěkné, čtivé s klidem... akorát konec jsem nemohl jen tak přečíst, jako kdyby jsi ho zpívala... =)
30.04.2008 14:38:00 | Dacryon Beata
