VZPOMÍNKA
Déšť bušil do oken
vedoucích do dvorů,
když sis mě přivedl
tam k sobě nahoru.
Jak oběť na kříži
v tvé bílé posteli,
ty ve mě a já s tebou
oba jsme hořeli.
Poselství své lásky
vpálils mi do těla,
tvým žhavým inkoustem,
abych to věděla.
Čas neměl hranice,
kouzlils ráj na zemi.
Chybíš mi, lásko má
-prosím tě, vrať se mi.
Tohle je mi dobře známé
hoříš záříš, že i slunce vedle tebe bledne
pak zjistíš, že každý v noci ve dne
vřetně vlastních myšlenek tě klame
a tak, když na všechno pozdě je
co ti z toho všeho zbude- naděje
Básnička se mi líbí- přeji ti správný vítr do plachet
16.05.2008 08:39:00 | SZN