PO-CHYBUJÍCÍ

Anotace: Je možné věřit lidské lásce...(".?!") 1994

Přes práh přešel tvůj stín
a nezavřel dveře
na jazyku zůstal Blín
do očí slza se dere.

S pomněnkou za mnou jdeš
"nezapomeň" prosíš
zas a znova mi tu lžeš.
Prý mě v srdci stále nosíš.

Nepřetvařuj se, vím,
vadí ti, že jsem svá,
že se netočím jak dým
zapomeň, že byla jsem tvá.

Srdce mé nepraví,
že rád mě stále máš,
pomněnka nic nespraví,
snad jiné dívce srdce dáš.

Mozek mě houpá,houpá,houpá
srdce žalostně pláče.
Jsem hloupá,hloupá,hloupá
a lež radostí skáče.

Nebudu se zlobit
zavřeš li mne zvenčí
a přestaň se mnou chlubit
nebo se mé srdce zjančí.

Proč nechceš odejít
a nechat mne jen tak.
Proč se to snažíš obejít,
nasadil jsi společenský takt?

Cit na vlnách se houpá
rozdrásané má tělo nožem
říkám si, že jsem hloupá
když nevěřím a ženu tě košem.

Vidím jen tvá záda
prosím odpusť mi!
Mám tě opravdu ráda!
Tak otoč se a vrať se mi.

Mozek mě houpá,houpá,houpá
srdce radostí skáče.
Jsem hloupá,hloupá,hloupá
a lež hořce pláče.

17.7.1994