Dva prsty na skle
slepě hladí plochu
jež nás oddělila
jak věty prasklé
co jsem slepil trochu
abys pochopila
Chtěl bych zjemnit hrany
které zvoní uším
v ódě na přetvářku
je březen obřezaný
a já hlavou buším
do SouhvěZdí nářků
Sklo prsty nemá
tma tě pohladila
po rtech co studí
sýkorko němá
sněhurenko bílá
kdo mi tě vzbudí
...