Jdu za tebou....kamkoliv

Anotace: Je to báseň nebáseň...smutná, krásná..s příběhem.

Žila byla jedna dívka,
Co nedala mi spát,
Miloval jsem její oči,
Její rty, její tělo,
Miloval jsem ji celou,
I s jejími chybami.

A že těch chyb nebylo málo,
Ve sbírce jich měla mnoho.
Byla vzpurná, náladová,
Hádavá a tvrdohlavá,
..ale hlavně krásná, milá,
Upřímná a veselá,
Roztomilá, sladká,
Oddaná a milující.

Žil jsem jenom pro ni,
Ona žila jenom pro mě,
Byli jsme si souzeni.

Plánovali jsme děti,
Domeček se zahrádkou,
Ona chtěla ještě pejska.
Malého, já velkého,
Doma, já aby hlídal venku,
S papíry, já stačí bez,
Chlupatého hafana,
Já rozeného rafana.

Sen to byl věru krásný,
Však něco zvrtnout muselo se.

Jednou jsme se pohádali,
Vážně hodně, strašně moc,
Kvůli jedné hlouposti,
Rozdělení místností.
Anna práskla dveřmi,
Utekla si postěžovat,
K mamince a tatínkovi,
Co hned naproti bydleli.

Ze zatáčky vyjel Fiat,
On nestačil zabrzdit,
Ona jemu uskočit,
Domem otřásl její výkřik
A dupání na brzdy,
Potom slyším jenom volat,
Zavolejte sanitku!

Sbíhám dolů,
Bojím se,
V duchu vím, co se stalo.
Uvidím ji tam ležet,
Bílou jako stěna,
Na silnici před domem,
U ní už pláče její matka,
Otec běhá sem a tam,
Shání pomoc pro ni, svoji dcerku.

Za týden ohlásí nám v nemocnice,
,,Je nám líto, umřela‘‘,
Já běžím pryč a nevěřím,
Můj život skončil,
Jsem sám, navždy sám,
Má láska, odešla mi,
Teď nezbývá nic jiného,
Než abych vyplnil svůj osud,
Žít s ní šťastně,
Dokud oba neumřeme.

Tak loučím se s tebou,
Světe.
Vzal si mi to jediné,
Teď já sám beru se z tvých dlaní,
Jdu jinam, jdu tam nahoru,
Za mou..za mou jedinou.

Sbohem, já už nevrátím se.