ponoř ruce do vlasů
pomalu spouštěj je do ticha
a to, svými drápky spícího netopýra
začne tě laskat, vonět
záludně a něžně krmit
tmou hlubokou jak z tmavých snů
pak najednou procitáš
a světlo zpoza dveří co ti otvírá
tvůj věčný sen s tváří
té mladé ženy
co nedovedeš ani popsat snad
je krásná, hebká
no prostě k uzoufání
a ty si uvědomíš, jak moc ji máš
jak máš ji rád a radši ležíš
pokorně a tiše, probudit se bojíš ...