Milenče!

Anotace: O střepech vybroušených do hladka, které hřejí a ve kterých člověk vidí část sebe

První krev
byla živou vodou
našich snů
Dotýkali jsme se
konečky prstů
jsme bubnovali
o sebe.
A dívali se,
jak srůstéme.
Víš,že máš k nerozeznání stejný odstín vlasů?
Už nepoznám, kde končím já a kde začínáš ty.
Vylij srdce
a staneš se naplněnou.
Cupuješ mě na kousky,
protože nemůžu být...
jen tvým žebrem
Topíš se
ve svých slzách
a mojí nevinnosti.
Kdo bude mít dnes sílu nás rozdělit, Lásko,
když jsme si ze samé oddanosti přestali rozumnět?