Komnaty

Komnaty

sýc Básně » Láska

Anotace: srdce

Otevírám své komnaty,
potichu klepu na dveře,
poprvý, podruhý, popátý,
nevím, kdopak mi otevře.

Snad v skrytu prachu, pavučin,
v temném rohu pokoje,
kde leží stíny našich vin
šklebí se smrtka vestoje.

Snad v bledém svitu měsíce,
v jedné komůrce pokleká,
kde naděje zouvá střevíce
ukrytá láska odvěká...
k Tobě

Autor sýc, 20.10.2008

Přečteno 421x

Tipy 18

Poslední tipující: Pevya, Divoženka1, Dota Slunská, jedam, poustevník Jirka, Štěpina G, Psavec, Holis, Churry, Jenda P., ...

ikonka

Komentáře (8)

ikonka

Komentujících (8)

ikonka

Doporučit (0x)

ikonka

Komentáře

Opravdu působivá!

27.05.2011 16:09:00 | Pevya

Některé lásky jsou opravdu hluboko uvnitř našich domů, tak hluboko, že nám skoro zatemňují všechny ostatní komnaty...:)

28.11.2008 11:40:00 | Dota Slunská

Je hezká, jasně.

20.10.2008 19:36:00 | Psavec

Povedla se! A neomlouvat! "o)

20.10.2008 18:03:00 | Churry

naděje tam je...a to je krásné

20.10.2008 12:24:00 | Mbonita

děkuju. Ale já to vůbec nepovažuju za černé a mrazivé.
Naopak závěr je pozitivní.

20.10.2008 11:33:00 | sýc

Dnes tu hodně čtu taková... nevím, černá, mrazivá, trochu děsivá dílka... Čím to, když je venku nádherně? ST! je za obsah, pač na mě dost zapůsobil.

20.10.2008 11:12:00 | NikitaNikaT.

omluv netřeba... dle mého :o)

20.10.2008 10:57:00 | hanele m.

Sbírka donio.cz