Anotace: Něco čemu neodoláme
Polibky, které od Tebe dostávám,
díky kterým ruce se třesou,
pro ně do náručí Tvé se vracívám,
až do nebe mě nesou.
Doteky rtů tep srdce mi zrychlují
a touha nenasytná je.
Já toužím po Tvém objetí,
ať noc nebo den je.
Přítomnost Tvá trému mou vyvolá,
pohled Tvůj však klid duši dává.
Polibek před spaním vzpomínky přivolá
a s radostí v srdci se nejlépe spává.
28.12.2014 22:44:14 Tom Dvořák
Ty gramatické rýmy takové básni vždycky trochu škodí. Je to škoda, protože je to velmi milé a je z toho cítit upřímnost :)
28.12.2014 22:44:53 Tom Dvořák
Na druhou stranu, teď když to čtu znova, koukám, že jsou tam JEN gramatické rýmy - on je to možná tak trochu účel, že? :)
29.12.2014 22:14:30 Keroll
Každý umělec se snaží tomuto druhu rýmu vyhnout. Je to snazší, takové jednoduché k poslechu.... je to báseň, kterou jsem napsala v 16ti letech o a literatuře obecně jsem věděla veliké nic, kéž bych mohla říci, že to byl úmysl :D ale od srdce rozhodně byla.
29.12.2014 22:42:12 Tom Dvořák
O tom žádná. Ale oni gramatické rýmy mají taky své místo, když se vyuziji účelně :)
04.11.2008 19:14:00 MishaX
líbivá... přece jen, co je na polibcích nehezkého?
a jen takový detail.. oBJetí, ne obětí.. objímáme :-D bije to do očí a trochu to kazí :)