Řezbář srdcí

Řezbář srdcí

Anotace: Třeba je to lež, možná že pravda, ale asi káždý z nás by chtěl být řezbář.

Probírám hromadu dříví, hledám vhodný kousek,
vybírám dlouho, chci zachytit krásu duše.
Také něhu, cit a lásku dát jak drahokamy na ubrousek,
vtisknout do dřeva podobu našich lásek, pomalu a tiše.

Dláto se zařezává, údery palice tupě zní,
všude kousky dřeva, pot a hobliny.
Bude mít tělo o jakém každý z nás sní,
srdce velké, čisté bez viny.

Stojí tu tiše klidná , nehybná a zasněná,
víčka přivřená snad jen spí.
Co ještě zbývá ať dokončí se proměna.
Snad kapka krve? Polibek? Kdo ví.

Stačilo jen malé pohlazení
a dívce prvně nadmula se hruď.
Zrudla ji líčka a ústa k políbení,
na teploměru stoupá rtuť.
Autor Mava, 15.09.2005
Přečteno 608x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (15)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Díky. Nevím komu, ale děkuji.

20.02.2006 10:37:00 | Mava

..tak tahle je bez dechu..P.Ř.E.P.Y.CH.O.V.Á.!!!

16.09.2005 15:12:00 | šuměnka

Díky ti za dotek, díky za pohlazení...
sám ať máš víkendek duhově vybarvený!

A slova, co jsou tu, nejsou jen plkem planým,
vždyť ten cit na dlaních vzácným je darováním...

16.09.2005 15:07:00 | Cecilka

Super,krásně jsi jí život vdechl.

16.09.2005 12:23:00 | takova

Líbí..:)

15.09.2005 15:43:00 | makretka

To mně taky...Námětem i zpracováním :)

15.09.2005 12:51:00 | JirkaS

Líbí se mi,a to dost.-S-

15.09.2005 12:48:00 | Skywalker

Chi, pod dojmem básenky, co Guču psal,
říkám si, abys nepřehnal :o)
protože sousto z chýše ježibabí
může být taky pěkně jedovatý ;o)))

15.09.2005 11:16:00 | Cecilka

Jíst, číst, bdít i spát,
mě přeci nemusíš se bát.
Kdo by na tebe bral dláto!
Ty jsi to naše zlato.
A kdybych se tě snad mohl dotknout,
asi těžko bych při tom dokázal polknout.
Utopit se vlastní slinou,
no a čí vinnou?

15.09.2005 11:00:00 | Mava

Myslíš špalek pod čelist?
A budu moct potom jíst? :o)

15.09.2005 10:48:00 | Cecilka

Teda kolky už se červenám. Alci přijímám a děkuji. Jo a Cecilko jestli potřebuješ tak já Ti tu bradu zase zvednu.
:o))

15.09.2005 10:41:00 | Mava

Tak teď mi téměř spadla brada
nad tím, jaký je kumštýř Mava... :o)
Že by v každém z nás duše stromu byla
po věky věků jemně propojená?
Ta představa se mi dost reálnou zdá...
a tahle básenka je víc než nádherná!!!

15.09.2005 10:28:00 | Cecilka

Hlavně,aby se z toho nevyklubal Otesánek...chi chi...
Né...vážně je moc hezká...!!!

15.09.2005 10:09:00 | Milano

Krasné, krásné :o)

15.09.2005 10:09:00 | WWW

Děkuji za poklonu. Máš to u mě. Ženská!

15.09.2005 10:06:00 | Mava

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí