Dobrou noc, Elvisi

Brouky brou!
Zlatíčko moje milovaný, ospinkaný.
I mě se klíží víčka,
když něžná noc nás hýčká...
Pod třpytem hvězd a dečkou vloček,
svítí jiskra bystrých oček...
Ty oči jsou tvé a ty jejich zas,
chci znova slyšet ten tvůj hlas...
Hlas, co potichounku šeptá,
hlas, co pokradmu se po lásce ptá.
Ptá se za noc nejmíň potřetí,
když v tom jemný úsměv
jak lehký vánek po tváří přeletí...
A oči splynou v mikrokosmos,
když přilípneš mi pusu na nos...
A tak znenadání, pomalu, pak rychleji a dravě,
uděláš mi zase strašný zmatek v hlavě.
Pak zrychlíš mi dech i tlukot srdce,
které snad nikdy nebylo tak prudce.
Vždycky, když mou ruku ve tmě stiskneš
a mě rozechvělou pevně k sobě přitiskneš...
Škoda slov, to se stejně říci nedá,
proč láskou tvou jsem okouzlená až běda...
Bez tebe vůbec nezbyde mi moc,
s elvisem strávím každou noc...