Zahrada

Anotace: Každý z nás má v sobě nějakou tu zahradu

ZAHRADA

Stojím sám,v očích mi ohně planou
utíkám,za láskou nepoznanou
měl bych ji chytit,já vím
však v cestě mi stojí můj stín.

Přemýšlím,jen já a bůh ví o čem
neslyším,za chvíli bude po všem
měl bych se rozhodnout sám
co s tímhletím udělat mám.

Naslouchám,kdo na dveře tu buší
nevnímám,jen mozek cosi tuší
kouknu se ven a za branou
vidím lásku nepozvanou.

Odmítám,jít otevřít ty dveře
schovávám se ve své skrýši v leže
já nechci nyní vylézt ven
a ukončit ten divnej sen.

Utíkám,jen kouř z cigaret tam zůstal
neprší,i vítr náhle ustal
teď vidím za zahradní zdí
že láska tu leží a spí.

Umírám,naposled otáčím se
nevěřím,že teď snad probudím se
stál jsem a přemýšlel,naslouchal,odmítal
utek jsem,umřel jsem a lásku nepoznal.