Každý má z tvého úsměvu víc než já
říkáš..lásko, to se ti jen zdá
snít s otevřenýma očima
a tak vše zase začíná..
Pohledy, úsměvy, slzy
nevrátíš se brzy
Myšlenky, písmena, slova hraná
vždyť jsou více než planá
Samota, chlad a prázdno
nezničím to snadno
Plány, cíle, sny
mizející dny
Chci zas mít růžová sklíčka
byla to hloupá hříčka
která pobavit publikum měla
proč jsem to nevěděla
Světy se pomalu rozdělují
a já už vše vzdávám
zlatou cenu ti udělují
znova váhám
Déšť hořkost smývá
ano, takhle to bývá
vyhrává jen jeden
poražený je smeten
jak se to říká.. padáme ke dnu, abychom se od něj odrazili a dosáhli ještě výš než předtím.. ;-)
sama bych se měla utěšovat, jsem na tom taky dost bledě, ale přeju všem, ať se plní jejich sny :-)
04.01.2009 21:07:00 | Yves
Smutná báseň, láska je někdy boj, tak jako život sám. Po kázdém pádu, měl by nastat vzestup. Přeji Ti mnoho hezkých chvil.
04.01.2009 20:21:00 | NikitaNikaT.