wau, tak tato básnička je veliká, obrovská, dlouhá a je v ní toho tolik, ztrácím i nacházím se v ní, není problém se v ní zamotat a utopit(trošku) žasnu nad její velikostí... a Tvou... s uvědoměním... jak opravdu jsem malým a jak nás to všechno může pohltit, je to takový pocit jako v lásce, úplně jsi to vystihla, geniálně, ztratit se v něčem a přitom být sebou, ztratit se sama v sobě, podívat se zpět na svou velikost a pak ji jedním tahem zničit a jít dál
jako na konci tvorby pískové mandaly
toto je to stejné, v literární formě :)
mrazivě hřející
a teple chladivé
jako láska, která nás opustí
jako duše z níž vyrosteme
ne ta báseň
ale Ty jsi super! :)
a děkuji za Tebe!!! moc moc moc :)