Probudit se s troufalstvím,
že právě dneska je ten den.
A večer usínat se zoufalstvím,
že opět nesplnil se sen.
Se zvoněním telefonu se modlit,
že je to ta chvíle.
A s prvními tóny hlasu poznat,
že končí další naděje.
S každým obejmutím věřit,
že je to navždy.
A s každým loučením vědět,
že není na tom nic pravdy.
Po další společné noci doufat,
že sny se plní.
A s ranním probuzením zjistit,
že se nic nemění.
Po roce čekání dělat,
že to nevadí.
A s každou nadějí věřit,
že přestane být naivní.
Opravdovsky popsané opravdické pocity. Tak. A je to.
21.01.2009 16:56:00 | Pokusný králík s melounovou náplní
A s každou nadějí věřit,
že přestane být naivní.
to je trefné...kéž by
09.01.2009 17:44:00 | Agniezka