Jakmile..

Jakmile..

Anotace: ...

Sbírka: JP

Jakmile hlas tvůj v oktávě poklesne,
tony se zdají o tolik hlubší.
Smutná ta píseň, srdce mé zasteskne,
probodlé, zpívá - solenou kuší.

Jitřená rána mou jistotu rozhoupá,
pevná zem pod botou tak mizí náhle.
Zraněná bolavá s osudem do kouta
sednu si potají, ta píseň zní dále.

Spolykám slzný proud a srdce pohladím,
dlaní ten smutek tvůj uchopit zkusím.
Mám sílu vulkánu možná se poraním,
pro tvůj úsměv předhonit, i svůj stín zkusím.
Autor cordeli, 13.01.2009
Přečteno 554x
Tipy 12
Poslední tipující: Radek.oslov.Šafárik, jedam, zlomeny srdce, Lilly Lightová, ejs, kouzelníček, nejsembásník, kleopatra.sedma
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hezká báseň, upoutala mne svým obsahem.

13.01.2009 14:25:00 | Lilly Lightová

mládí je fuč, je to znát:D

13.01.2009 13:58:00 | démon zatracení

Kránsý,nemám slov

13.01.2009 13:48:00 | kleopatra.sedma

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí